Klub kanoistu Slavia Praha

 

V ozvěnách najdete postřehy z uskutečněných akcí.

V této rubrice můžete publikovat také své příspěvky, které zašlete na primavoda@slaviakanoe.cz

Týden ve Francii

21.7.2010

Odjezd se uskutečnil 2.července večer, návrat 11.července. Jeli jsme  pěti osobními auty a jednou dodávkou. Celkem se zúčastnilo 22 padlerů. K akci se přidala i Jana Baumová s Petrem a Pavlem, kteří však měli nevodácké cíle.

            Sraz byl v Provance v obci la Lausiere, kde je nádherný kemp přímo na břehu řeky Ubaye (kemp Bois des Hoches). Většina z nás poslechla navigační systémy a jela přes Itálii. Neustálé placení mýtného nás ale znechutilo – je to docela velké zdržení. Příště jedeme severní cestou.

 

            Ve Francii jsme byli na vodě poprvé a tak jsme se spoléhali na údaje čerpané z tištěného průvodce, internetu i na rady od kamarádů (Loocky a spol). Celem 21 padlerů jsme rozdělili do dvou základních skupin, které jsme nazvali A tým a B tým. Pochopitelně obsazení týmů se měnilo podle obtížnosti.  Sebou jsme měli i malý čtyřmístný raft, který jsme však použili pouze 2x.

            V neděli jsme dali lehčí část Ubaye na rozjetí - jeli všichni. (Jausiers – Les Thuiles  - 13 km WW II (III)). Vodnatá řeka, krásné peřeje....

V pondělí jsme pokračovali tam, kde jsme skončili předchozí den . (Les Thuiles – La Fresquere 5 km WWIII (IV)). V řece teklo docela hodně vody a bylo jasné, že 200m úsek pod mostem nebude snadný: Válce, silný proud  a peřeje (označený jako WW IV). Začátek tedy jel pouze A tým. Pod náročným úsekem se přidal i B tým. Po cestě jsme narazili na jednu čtyřkovou peřej s válcem uprostřed, který nešel objet. Všechny tři cvaklé lodě jsme chytli, ostatní buď projeli, nebo eskymovali – nakonec to dobře dopadlo. Odpoledne jsme  dali  tzv závodní trať, která vedla kolem našeho kempu. (Le Martinet – kemp la Source8 km WW IV při 30m3/s průtoku)  Jelo nás celkem 13. V řece teklo 50 kubíků a místní guide se na nás (hlavně na mě) díval dost nedůvěřivě. Tato trať je mezi Francouzi  velmi oblíbená a v sezóně ji jezdí stovky padlerů. My jsme potkali celkem 4 a pár velkých raftů. Přeci jenom tam bylo  víc vody než normálně. Hned na začátku spadl Peťa do válce uprostřed řeky a byl propuštěn až po šestém eskymo obratu. Ty nejtěžší peřeje mají názvy, jako jídelna (tam si bůh Ubaye pošušňává na vodácích).O kus dál Lamu jeden válec doslova vytáhl z lodě a hodil ho na šutry. Ještě že následovalo klidné místo. Otřesený Lama s naraženými žebry se rozhodl pro tentokrát ukončit jízdu. Po pravdě nebyl jediný, koho to v ten okamžik napadlo. Nakonec jsme to zvládli a dojeli do cíle. Trať končí nádherným kaňonem, kde se řeka zužuje do několika metrů široké průrvy. Skály jsou v tom místě vysoké tak 20 m a nahoře je klenutý středověký most - byl to zážitek. Úsek za této vody měl obtížnost skutečně výživné WW IV. Francouzi mají celkově řeky značené velmi přísně – jejich čtyřka je často  náročnější než třeba rakouská.

            Další dny jsme jeli Durance nad jezerem (St Clement –Embrun WWII – 15 km) a taky horní a spodní úsek Guilu.

Guil

Zatímco spodní úsek byla pohodička s nádhernýmí výhledy (pokud jsi lyžař a znáš pevnost u Risulu, tak tam pod ní teče Guil). Horní úsek byl o poznání tvrdší. My jsme vybrali část značenou WWIII+. Byla to doslova báseň, s přibližně  kilometrovou náročnější pasáží. Úzká říčka v nádherné krajině, co dodat? Že mi trochu nafackovala. (Dolní Guil: Guillestre – St Clement WWII -7km, Horní Guil: Aiguilles –Chateau Queyras 17 km WW III+).

            Ve čtvrtek jsme zabalili stany a vydali se směrem na Isere. Po cestě jsme dali horní Guisane (Le Casset – Chantemerle – 11 km WWII+) Jeli opět všichni. Úzká říčka bez záludných míst s konstantním spádem. Zhruba po  třetině trasy jsme narazili na 200m dlouhý úsek s WW III+, který část skupiny přenesla, zbytek jel. -výsledek jedna krysa.

Odpoledne následoval 200 km dlouhý přejezd do Bourg St Maurice. Většina aut volila cestu přes dva hřebeny, která se o několik dní později stala tratí  cyklistické Tour de France. Jednou jsme se vyšplhali do 2000 m podruhé do 2600 m. Počasí nám přálo a o nádherné výhledy nebyla nouze.

            V Bourg St Maurice jsme kempovali přímo v místní loděnici u které je slavná slalomová trať (WW IV při 25 m3/s). Pátek tedy začal tréninkem zde.

 Mraky vody (cca 30 m3/s) dělalo trať dost obtížnou a tak nebylo divu, že občas někdo krysil. Před obědem jsme dali Isere z kempu ( Bourg St Maurice – Gothard WWIII+, 8 km). Byli jsme trochu zklamaní, protože III+ jsme tam nenašli, spíše to připomínalo II+. Odpoledne se část padlerů vrhla znovu na slalomovou trať, byla liduprázdná – dobrá  příležitost si ji přivlastnit.    Po chvíli se ukázalo, že v tuto dobu tu teče více jak 40 kubíků a ty dělají z horní části trati o poznání těžší vodu. Stav hladiny se měnil v důsledku vypouštění vody z přehrady. Ti co do toho vjeli museli hodně bojovat. Bylo se na co dívat.  První se doslova přikutálel Fabián. Vypadalo to jako konstantní nácvik eskymáků v náročné vodě, jen jeho výraz prozrazoval, že si až tolik neužívá. Vše je možné shlédnout na videu uloženém na adrese: http://www.youtube.com/watch?v=JAr32orp5Us

            Poslední den jsme museli změnit plán, protože plánovaný úsek z Gothardu (WW IV) měl chvílemi 40 kubíků, což místní označovali za nebezpečné. Zopakovali jsme si tedy trasu z předchozího dne s tím, že jsme na raft vzali Martu a tím z ní udělali 22. pádlerku našeho týmu.

            Počasí bylo skvělé po celou dobu. Na kempy jsme měli docela štěstí, hlavně ten první na Ubaye byl nádherný. Ceny obou kempů byly více než přijatelné. Jediné co bychom změnili jsou záchodky –sice čisté, ale buď byly turecké, nebo bez prkýnka.

            Ostatní dojmy? Hlavně výkonnostní vzestup celé party. Kdo by řekl před dvěma lety, že budeme v takovém  počtu jezdit tak náročné terény? Také moc fajn parta, která si díky kytaristům Jéňovi a Fandovi mohla večer zazpívat. Doufejme, že to vydrží i do budoucna.

 

            Akce se zúčastnili:

           

            Katka, Verča Burešová, Verča Fialová, Helča, Petra, Mulatka, Dundelka, Jana, Marta, Jakubové Zomer a Hrdlička, Lama, Martinové Vavřín a Hlaváček, Cyril, Tomáš, Petr, Jéňa, Fanda, Fabián, Vojta a já (Standa). Dále pak volně přidružená trojice pevně vedená  Janou Baumovou.

 

Zapsal Standa

   

 

 

 
 

©  Klub Kanoistu Slavia Praha 2008 | Webhosting a webdesign Web4ce, s.r.o.